Přeji si svobodu.
Video, které jsem si dovolila připojit k tomuto příspěvku v mnoha bodech souzní s článkem, který jsem napsala již před nějakou dobou, a na který si dovoluji znovu odkázat, protože je stále aktuální, a možná ještě aktuálnější. Ta shoda tam bezesporu je, přestože na jedné straně je tady faktický pohled advokáta a také odborníka na marketing, a na druhé straně pak sen, vnuknutí, sdělení shůry.
Nevěřím na náhody, a naopak věřím své intuici a tomu neviditelnému světu kolem mě, ve mně, ve Vás všech, synchronním událostem a mnoha a mnoha nápovědám, které jsou k dostání každému. Také věřím vědomí i na úrovni obyčejného selského rozumu, jinými slovy kritickému myšlení, a tomu, že se dokážeme spojit, namísto toho, abychom se selektovali, báli se jeden druhého, zlobili se… Je to má víra, i mé velké přání.
Jsem svobodná bytost, a přesto vnímám spoustu absurdit, které na mou svobodu útočí. Znova. Právě dnes jsem se vrátila z obchodu, kde jsem si vyslechla velmi rozčílený rozhovor dvou žen, které se shodly na tom, že by všem těm, kteří se nerozhodli pro vakcínu, všechno zpoplatnili a zavřeli je doma. A já si říkám, „tohle přece nemůže být pravda?!“ Cestou domů jsem v tichosti přemýšlela a ptám se sama sebe, a současně vlastně všech, i když mě nikdo neslyší: „Mám si namalovat na oblečení nějaké znamení, že jsem jiná, ta vyloučená, ta špatná, ta nebezpečná?“ Jistě i Vás napadne, které první znamení a v jaké souvislosti mi přišlo na rozum. Bože můj, až tak je mi úzko z toho, kam lidi dotlačilo slovo, informace, nebo snad dezinformace, strach proměněný na hněv. Vždyť tohle už tady bylo. A nemyslím tím na jaře tohoto roku.
Jsem zdravá, a dovoluji si tvrdit laskavá bytost, která si plní sen – dělám svět lepším místem pro život. Ať je to projevem ve vlastní tvorbě, kterou posílám do světa, svou andělskou činností, nebo jen úsměvem a hezkým slovem, které s sebou nesu všude tam, kam přicházím, a kterým se loučím, když odcházím.
Respektuji svobodné rozhodnutí a přeji si, aby to samé učinili i druzí.
Přemáhá-li Vás strach, zcela bez výčitek si zahalte tvář, přijměte očkovací látky jako svou ochranu, pro svůj klid, a bude-li to pro Vás potřebné, obejděte mě, až mě potkáte s úsměvem na tváři. Nebudu se Vám smát ani se na Vás zlobit. Důležité pro mě je, abyste to samé učinili Vy pro mne. Respektujte mé rozhodnutí, mou svobodnou vůli, mou touhu a právo žít svobodně. Myslete na to, že svoboda je nesmírně důležitá. Pro mě, pro Vás, pro všechny, kteří jsou a budou.
A ještě něco… Je tomu asi měsíc a půl, kdy se mi pod střechou usídlily sršně. Špatně zaizolovaným obložením se mi od té doby denně dostala do bytu dvě až tři tato poměrně velká stvoření. Nikdo nepřišel k úrazu, nikdo zaviněním druhého nepřišel o život. Sršeň je mírumilovný tvor, ze kterého mám sice respekt, ale současně ctím i jeho právo na život. Každého takového návštěvníka jsem vyprovodila otevřeným oknem, a upřímně, těším se z toho, že jsme to až do teď, do podzimních mrazů, kdy jejich hnízda zanikají, takto společně v míru zvládli. A považte – do tohoto bezprostředního setkání se sršní jsem žila v přesvědčení, že jsou velmi agresivní a jejich bodnutí je velmi, ne-li smrtelně nebezpečné.
Jednoduše jsem se přidala k obecně přijatému mínění. Stačilo však s chladnou hlavou hledat nové informace, najít je, a poslat dál, a s tímto omylem se jednou pro vždy rozloučit.
A poučení?
Informace obecně přijatá za pravdivou může být zcela obyčejným omylem, na který můžeme, ale samozřejmě nemusíme přistoupit.
Tady je pro možnost zamyšlení odkaz na rozhovor s advokátkou, paní Janou Zwyrtek Hamplovou https://fb.watch/…1T/, a tady onen zmiňovaný článek o tom, jak se mi zdál sen… http://vzhuruzivotem.cz/synchronicitami-k-pochopeni/.
Děkuji za Vaše přečtení, za Vaše zamyšlení, za toleranci, soudržnost a také za naši svobodu. Já, A.
