A jak tak žiju a spoustu věcí neřeším, čím dál lépe vidím, čeho všeho se vzdávám. Koukám, jak se lidi zlobí a řeší věci, které jsou nejspíš už dávno dané. Jak se zase dělí na skupiny a vzájemně se straší a zase k tomu mají nové důvody a příčiny, a přitom třeba vůbec nemají ponětí, že je to možná vše jen hra, kterou sledují, prožívají a hrají, namísto toho, aby spoustu věcí neřešili a prostě jen tak žili.