„Nehledejte cestu, ale přijměte, že Vy sami jste tou cestou, která se vine zcela plynule, přesně tak, jak to sobě sami dovolíte. A zda vnímat schopni jste tuto cestu a všechny krásy, které ji lemují, vidět druhy, kteří na okamžik protknou se v onom příběhu Vašeho života, jako poslové zvěstí těch, kterým dobré je porozumět a se kterými je radno zacházet se vším obdivem i vděkem, to záleží na Vaší svobodné vůli, pro kterou se často bíti chcete, aniž víte, že to, čemu ránu na obranu svou uštědříte, jste zase jenom Vy.
Nyní není času nazbyt těm, které žene nouze a pocit zmaru. Nyní je čas opustit všeho marného snažení a lkaní nad bídou, co v různých projevech znáti o sobě dá. Nyní je čas rozhlédnout se v sebe sama a toho skutečného najít, přijmout, a v pevném uchopení vědomí si sebe sama pak ve své cestě pokračovat. To neznamená znáti vůli svou do detailu popsanou, ale věřit vedení, co poslepu je schopno dát Vám směr, a pomůže rozhodnout se, pokud budete mít na výběr.“