Inspirace,  ze života

Bože, dej mi sílu dokončit můj nový začátek

Dej, ať dokáži uzavřít vše staré, nezdravé a bolestné, ať vytrvám ve svém rozhodnutí odolávat lítosti a hněvu. Dovol mi nevědět, ale přesto cítit klid, který mi dává má víra, že právě teď s mým rozhodnutím se vše začíná dít tak, aby můj život byl naplněn štěstím, harmonií, láskou i hojností. Dodej mi sílu prožít svobodu a uzdravení na všech úrovních mého života. 

Děkuji, amen.

Tato modlitba je určena všem, kteří ve svém životě cítí potřebu něco změnit. Všem, kteří prožívají opakující se situace, bolestné a zjevně nekončící cykly. Co je příčinou našeho cyklení? Jsou to vzorce zafixované v nás až do morku kostí. Některé si neseme z časů minulých životů a některé prožíváme jako spoluautoři kolektivního vědomí. Ale především jsou to vzorce, které můžeme opustit, vyléčit, změnit, když jim porozumíme.

Závislost

Mnohdy, aniž  bychom si to uvědomovali, jsme v zajetí mnoha závislostí, které nás drží pevně ve svých okovech a ubírají nám životní sílu. Jsou to závislosti na lidech a vztazích, na trýznivých emocích, na situacích, které nám potvrdí, že jsme oběť, smolař, jediný možný zachránce, které nám potvrzují naše teorie o zlu, o nespravedlnosti, o zklamání, …

Myšlenky

A je to i závislost na myšlenkách či jistý myšlenkový stereotyp, který nás může ovládat. Zkusme pozorovat své myšlenky, scénáře, které se tvoří v naší hlavě, které dále sužují naše hrdlo, způsobují nám fyzickou bolest, nevolnost, strnulost a vyvolávají v nás hněv… Jakým tvůrcem je naše mysl? Jak naše mysl reaguje na to, co se nám děje, nebo se teprve má stát?

podmíněnost

Tomu, abychom se cítili šťastní, respektive, abychom se necítili být nešťastní, vystresovaní a smutní, klademe mnoho podmínek. Jsme přesvědčeni o tom, že spokojenost se může dostavit až při dosažení něčeho, až někde jinde, až někdy jindy, až pro to bude vhodná příležitost, až nám někdo dá za pravdu, přijme nás, vyzná nám lásku, splní naše přání, …

🤍Dopřejme si svobodu od všech svých závislostí. Nebojme se propouštět (a odpouštět), protože vše, co k nám patří, u nás zůstane nebo se k nám vrátí.

🤍Dovolme si důvěřovat chodu života a neklaďme svému štěstí zbytečné podmínky.

🤍Buďme trpělivými pozorovateli a umělci svých myšlenek.

🤍Učme se a tvořme jinak, mysleme lehčeji, radostněji.

🤍Vybírejme si emoce, které jsou nám příjemné a prospěšné.

Žijme hezky, A.