Je důležité zůstat klidní, rozvážní, dobře pozorovat to, co se v našem životě a našem nitru děje. Pozorujme a zkoumejme, dokud lépe neporozumíme. Důležité je nepřecházet do útoku, nesnažit se někoho vinit, a to ani sebe, protože nejde o to najít viníka, ale najít jakési vlastní vysvobození a cestu ven. Přijímejme s povděkem své nové vhledy a pozorujme pocit úlevy, která by se měla dostavit, pakliže dojdeme k tomu správnému uvědomění.
Buďme skutečně opatrní v případném hněvu vůči možnému „šiřiteli“ nepravdy, nebo tomu někomu, koho máme za viníka našich potíží, bolestí, našeho neúspěchu. V mé vizi se mi právě tito vyjevili jako naši vlastní učitelé, kteří tady pro nás mohou být donekonečna. Zkrátka do té doby, dokud budou mít posluchače, dokud bude jejich výuky potřeba. Jejich slova na závěr byla: „My jsme zde, abychom Vás vedli k míru. Vaší účastí je poučit se a bez dalšího boje postoupit dál.“