Minulé životy: radost namísto utrpení
Téma minulých životů je pro některé lidi fascinující oblastí poznání a tajemna. Pro jiné jsou tyto dálky oblastí tabuizovanou nebo také zatracovanou. Já sama patřím do kategorie první…
Od doby, kdy jsem se rozhodla věnovat komunikaci na vyšších úrovních (v mém názvosloví andělování či ladění), ne zřídka dostanu pozvánku k nahlédnutí do minulého života. Není tomu tak vždy – zkrátka jen tehdy, je-li tomu zapotřebí. Při poslední této příležitosti však přišlo cosi, co ve mně na okamžik jakoby zastavilo čas, abych si přijaté sdělení mohla zcela uvědomit, a nechat ho v sobě dostatečně rozeznít. Tím sdělením byla poslední věta z následujícího textu:
„Zlovůle, co bažila po moci, naléhavých proseb vyslechnout nechtěla. Rozedmout dosahu svého, kam kapka krve dopadnout mohla. Smíření bylo té doby, že dějí se projevy zloby. Nastala chvíle, kdy ohlédnout zpět prost všeho, mohl člověk viděti svého činu. Zaseto bylo, co sklizeno jest, však bolest si přiznává vinu. Nač trpět, když cestu nevidno? Tudy cesta nevede. Odpusť sobě trápení, neb pouze jako šťastná bytost věnuješ radost, která je tím činem usmíření.“
Příběh, který se váže k tomuto sdělení ponechám člověku, kterému patřil. Avšak moudrost, která k němu byla připojena jako pomocná ruka, a jejíž přesah se může dotknout každého z nás, si dovoluji touto cestou poslat mezi Vás.
Je to vlastně na jednu stranu absurdní, ale jistota, se kterou ke mně přichází následující slova, mě ujišťuje v tom, že i na takovéto sdělení musel dozrát čas, aby právě zaznělo s tou nejlepší možnou rezonancí…
Nastala doba, kdy už je vědomá úroveň dostatečně vysoko na to, abychom činili své životy útrpnými za rozhodnutí, která padla kdysi. Trest, který jsme se rozhodli přenášet ze života na život, už není platným. Amnestie minulosti neomlouvá v lidském slova smyslu, ale zbavuje trestu, který zanáší cestu ke štěstí. Cyklení v bolesti přináší bolest.
A tak…
„Odpusť sobě trápení, neb pouze jako šťastná bytost věnuješ radost, která je tím činem usmíření.“
Ať už na minulé životy věříte, či nikoli, rozhodněte se prožívat radost, být šťastní a svobodní. Dělejte svět lepším místem pro život díky radosti, která spojuje, která dává, která usmiřuje.
Propusťte pocity viny, nespokojenosti, sklíčenosti, beznaděje a dovolte si naučit vnímat sami sebe jako nádhernou bytost. Najděte znova cestu ke své intuici, dovolte ze sebe svléct těžký starý kabát minulosti, protože je čas na změnu, která dá pookřát světu v nových světlých barvách přijetí a sebelásky.
Využijte třeba právě dnešního dne, aby dozrálo to nejlepší, co mohlo, a co již není zapotřebí, aby bylo propuštěno.
S láskou Já, A.
