V tom případě je úžasné na chvíli tato přání nechat zrát a dát šanci tomu, co by nás třeba vůbec nenapadlo, nebo čeho jsme si doposud ani nevšimli. Dát šanci tomu něčemu byť docela drobnému, od čeho se můžeme odrazit, co nám dá radost, naději, ale možná časem také poznání, že ne všechna přání (ta z těch velkých a konkrétních), na kterých lpíme, jsou tím pravým. Ale může se stát také to – a doufám, že se to stane – že stejnou svobodu a kouzlo onoho okamžiku překvapení, správného načasování, dokážeme následně převést k těm velkým přáním a záměrům, a vypustíme podmínky, termíny a očekávání, které jejich naplnění mohou bránit.
Mimochodem, můj den plný lásky a smíchu začal módní přehlídkou dinosaurů, na kterou mě hned po ránu zavolala má sedmiletá neteř…:) A pokud Vás zajímá, jestli v den plný lásky a zázraků se nějaký zázrak stal, pak ano, opravdu se stal, a ne jeden.