Ladíme sebe a svůj život?
Mí přátelé, stejně jako ti, kteří se na mě obracejí v rámci mého poslání, už vědí, že často používám slovo „ladit“.
Ladění se (tak, jak to cítím já) znamená napojování, navnímání, naslouchání, ale také harmonizaci a uvolnění, porozumění a přijímání.
Je to jako když posloucháte krásnou hudbu a při jejím poslechu prožíváte radost, dojetí nebo cítíte příval energie. Ta správná melodie Vás dokáže správně naladit, v tu danou chvíli pohladit Vaši mysl a také uvolnit, motivovat, rozproudit Vaše tělo. Umí podtrhnout výjimečnost daného okamžiku.
Samozřejmě platí také opak, který je – bohužel – obecně nadužíván. Máme, byť podvědomě, velmi dobře vytrénovanou schopnost ladit se opačným směrem. Ať už se ladíme sami od sebe, tedy dáváme svou pozornost a energii svému strachu, hněvu, pochybnostem, atd., nebo se necháváme vtahovat do negativních rezonancí směřujících z venku, zkrátka ladíme, v tomto případě možná lépe řečeno rozlaďujeme svou mysl, své tělo a tím také svůj život.
Jak jsem psala v jiném svém článku – každý z nás má jedinečné nastavení svého nitra, jako je otisk prstu. Každý z nás je jedinečnou symfonií svých vlastních zkušeností, pocitů, snů, potřeb i životního poslání.
Pokud se v rámci své práce ladím na Vás, mám možnost se touto cestou navnímat na Vaši osobní harmonii, ale také disharmonii, na kámen úrazu, který ve Vás onu disharmonii způsobil, a který ji v různých obměnách a převlecích způsobuje téměř na denní bázi Vašeho života. Jsou to ony otevřené dveře, do kterých máte možnost nejen nahlédnout, ale do kterých můžete vstoupit a svým vlastním přičiněním disharmonii změnit v harmonii. Tuto místnost plnou ostrých hran, neočekávaných výstřelů a strachu proměnit v útulné místo klidu, přijetí a svobody.
Jak na to?
Jak začít?
Jak se umět ladit?
Nebojte se požádat o pomoc, ...
… ale buďte to Vy, kdo na sebe vezme zodpovědnost za nastolení harmonie, za změnu ve Vašem životě. Není nic špatného na tom si nechat pomoci, nechat se nasměrovat a podpořit (od toho jsem mimochodem tady a jsem za to moc ráda). Avšak tím hlavním tvůrcem, činitelem a spouštěčem tohoto procesu jste Vy, což je naprosto úžasné, pokud si to uvědomíte. Vy jste tím jediným možným identifikátorem. Jsou to vždy na prvním místě právě Vaše pocity, které bezprostředně a bezelstně vyhodnocují úroveň Vašeho naladění.
Zkoušejte to a nevzdávejte se.
Uvědomte si, jak dlouho fungujete podle „starého“ nastavení. V tomto nastavení, které mohlo vzniknout ve Vašem dětství, ale dokonce již v některém z minulých životů, Vaše mysl funguje zcela automaticky již řadu let.
Jak se říká – „zvyk je železná košile“. Využijte toto přísloví ve svůj prospěch.
Tak, jako je Vaše podvědomí, navlečené v železné košili, zvyklé být nalazené na stres, strach, nedostatečnost, obranu, očekávání zklamání, tak stejně si může zvyknout se zcela automaticky ladit na důvěru, klid, radost, lásku k sobě samému, i k druhým. Možná snad bude lepší si vizualizovat ne železnou košili, ale lehounké zlaté brnění, které schraňuje ve Vašem nitru vše krásné, a současně Vás chrání a halí do své zlaté záře.
Udělejte to pro sebe.
Lidé oběcně mají poměrně málo motivace dělat něco opravdu hodnotného sami pro sebe. Často v tom hraje významnou roli nějaký podvědomý vzorec, program a tedy přesvědčení, že si nezasloužíme být štatní, že si nezasloužíme být přijatí, cítít se dobře, a podobně. Tím hodnotným, co pro sebe můžeme – musíme udělat, je ochota nahlédnout do svého nitra a věnovat sobě samému čas na ladění se na to, co se mnou rezonuje, co mě naplňuje a dává mi radost. Je to prostor, kde jsem ochoten sám sobě naslouchat a hledat příčiny disharmonie, tyto řešit, léčit a ladit se do harmonie.
V této souvislosti uvedu přísloví či citát, jehož autora neznám:
„Okolnosti nás nedefinují, ale odhalují.“
To znamená – všímejte si toho, jak v jakých situacích reagujete. Hledejte příčinu toho, proč se zlobíte, proč například útočíte, nebo se rozpláčete, prožíváte stres a úzkost, nebo soupeříte. Je to skvělá přiležitost pojmenovat něco, co moůžete přeladit.
Zkuste se sami zamyslet nad tím, co na Vás odhalují okolnosti?
Přijměte věci tak, jak jsou. Přijměte sebe.
Jak už jsem zmínila výše, tento proces poznání sebe sama, který zahrnuje také schopnost naslouchat svému tělu a intuici, vyžaduje čas, jako jakékoli jiné studium. Byť se jedná o něco, co by nám mělo být naprosto přirozené, je třeba vycházet z toho, co máme, tedy že i pro toto přirozené, bude potřeba nejprve něco učinit, abychom to znovu uvedli do chodu. Je potřeba přijmout svůj výchozí bod – tak, jak se věci mají. Nikoli kapitulovat hned na začátku (vždyť tady v žádném případě nejde o boj), ale hned na začátku s mírem a láskou uchopit to, co máme.
Což bezpochyby zahrnuje také toto: Milujte a přijímejte sami sebe. Uvědomte si svou hodnotu.
Laďte se, laďte se, laďte se.
Meditujte, sněte, těšte se, vědomě věnujte pozornost svým myšlenkám, ale také svému tělu. Všímejte si toho hezkého kolem sebe. Buďte vděční. Hledejte to, co s Vámi rezonuje, a naopak se vyvarujte zdrojů nízkých energií.
Nemám tím na mysli vyhýbat se řešení něčeho, co Vás v nitru tíží a spouští ve Vás stres, ale eliminovat či minimalizovat to, co ve svém životě skutečně až tak nepotřebujete nebo vůbec nepotřebujete, a co Vám způsobuje stres, táhne Vás směrem dolů.
Laďte se po probuzení, když čekáte na autobus, když řídíte, když se procházíte… Když máte možnost, tak to pro sebe udělejte. Nejlépe i teď.
A tímto se dostávám k dalšímu bodu…
Najděte si pomocníky, vytvořte si rituál.
Já například vždy, když uvidím sérii tří a více jedniček, naladím se v ten okamžik na své anděly a vyšší vědomí a řeknu si, že vše se vyvíjí v mém nejlepším zájmu, a že jsem naprosto v bezpečí. Projevím vděčnost za vše, co mě v tu chvíli napadne, čímž okamžitě naladím vibrace na úroveň, ve které se cítím skvěle a ve které tvořím a nechám tvořit svou krásnou realitu.
Stejně tak pokaždé, když se na sebe podívám do zrcadla, projevím radost z toho, že jsem báječná bytost. Může to znít možná trochu narcisticky, ovšem opak je pravdou. Ladím se na spokojenost sama se sebou. I já totiž ještě stále pracuji na svých starých programech.
Ráno po probuzení poděkuji svému tělu za to, že funguje pro mě naprosto neuvěřitelným způsobem. Je to fascinující svět zahrnující miliardy funkčních částeček, které jsou tady se mnou, pro mě.
…
Otevřete svou mysl i své srdce. Přijímejte. Nestavějte si do cesty žádná ale, zkrátka přijímejte.
Buďte k sobě i k prostoru kolem sebe trpěliví. Dejte čas odezvě a odměně za svou trpělivost.
A znovu – laďte se, laďte se, laďte se, mějte se rádi, a radujte se ze všeho, co Vám dává příležitost se radovat.
S láskou, Já, A.