Vždyť přece život je pes nebo dokonce boj, nikdo nic nedostane zadarmo, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, člověk se musí stále o něco snažit, aby prospěl, vynikl, zapadl, či v jiných případech naopak příliš nevyčníval… Tyto zvláštně nastavené mantinely alespoň ve mně vzbuzují lítost nad tíhou obecně přijatého bytí.
Upřímně – ještě před pár lety bych měla sama pro sebe celou plejádu argumentů, proč nedělat to, co mě opravdu těší, po čem toužím… No, naštěstí dnes je vše docela jinak. Dovoluji si žít šťastně tak nejlépe, jak to zatím dovedu, a to i se všemi představami toho krásného, co chci, aby bylo součástí mého života. A věřte mi, že si postupně své sny a představy plním.